Naše Feny

Jiskra Tišnov

M : Ajda z Blučinského revíru

O : Zor Tišnov

nar : 7. 7. 1998,   + 3. 2. 2010

výstava : Výborná, res. CAC

zkoušky : PZ I. cena      

Jiskra byla miláčkem celé naší rodiny a blízkých přátel, každého měla ráda a oni ji. Pořád se chtěla mazlit a hrát si, po povelu sedni a následném poplácání po hrudi následoval výskok spojený s olízutím celého obličeje, a to pokaždé. Vždy když měla jít do revíru a nebo jen tak na procházku, hned to poznala. Jakmile uslyšela že někdo bere řetízek štěkala do té doby než se vypustila z kotce, zkoušeli jsme ji i obalamutit tím, že řetízek už byl nechaný v kapse od poslední vycházky. To také prokoukla, poznala totiž i podle oblečení co bude následovat. Byla velice chytrá, jen tak ji někdo neoblbnul, nemělo cenu  po ní vyžadovat nějaké vyhledávání z houštin a nebo ji posílat do zarostlích mezí pokud tam nic není, jestliže věděla že tam nic není tak tam nešla, ale jak se tam něco nacházelo nepřišla do té doby pokud zvěř nedohledala. Na honech nosila střelenou zvěř jako o závody, kolikrát mi připadalo že chce vyhrát. Za postřeleným zajícem neběhala v mládí ani později když byla starší, stála a pozorovala ho do té doby než se zajíc převrátil, teprve pak vyběhla. Milovala vodu a lov kačen, hlava byla natočená na oblohu a jen čekal než začnou lítat, pak už byla jako na tenise, ne ze strany na stranu ale hlava ji kmitala nahoru a dolu. Její dosledy, to byla paráda. Nikdo ji to nikdy neučil, sama příroda to dala do vínku. Na nástřelu se sundal řetízek z krku a šla sama,  stačilo ji následovat, pokaždé jak ztratila s námi kontakt vrátila se a znovu šla. Když došla k srnci bafla a vrátila se pro nás a znovu  k srnci a znovu pro nás, takové krásné oznámení dokud nás nedovedla k srnci. Podotýkám, že ji to NIKDO neučil. Přezdívali jsme jí PROFESOR.Odešla ještě plná sil, prostě se ráno nevzbudila.

Arka z Lomnických strání

M: Jiskra Tišnov

O: Kazan ze Zlatkovské nivy

nar. 20. 4. 2001,  + 20. 6. 2015

výstava : Velmi dobrá

zkoušky : PZ I. cena

nekompromisní ostrost na škodnou

Arka byla moje první, spolu jsme se učili. Ona v roli pilné žákyně a já jako nezkušený učitel (tehdy mi bylo 10 let). Občas bylo těžké poznat kdo koho zkouší, ale nějak jsme se s tím poprali, za odborné ukázky táty a důkladného vysvětlení každého z cviků jsme cvičili a cvičili. Poté následovala ukázka jestli už je to dobré. Čas plynul a šlo se na podzimní zkoušky, kde jsem nemohl předvádět vinnou nízkého věku, posílal se i dopis o udělení vyjímky abych mohl předvádět disciplíny kde se nestřílí, ani to neprošlo. Arku na Pz vedl táta, zkoušky zvládli v první ceně, ovšem s některými sníženými známkami z důsledku toho, že pokaždé když měla přinést zajíce, bažanta a nebo kačenu ji nesla prvně mě a až potom tátovi. Povahu měla tvrdou, někdy i trochu zlou (jako roční ji pokousal sousedův nevychovaný vlčák). Mě si hlídala jako oko v hlavě, jen tak někdo semnou jít ven nemohl, jak se jí někdo nezdál a nelíbil se jí už bylo vrčení a rachot. Jelikož já byl tenkrát ještě mladý a neměl samozřejmě zb. průkaz a Arka byla ostrá na škodnou chodili jsme a já ji pomáhal. Výborná byla na lov kun v hromadách, hromady klestu znala perfektně, věděla kde jaká je a sama je dokola obcházela, pokud tam kuna nebyla popošla k další a jakmile kunu našla neodešla pokud se nepodařila ulovit. Na honech byla spolehlivou pomocnicí.

Cita z Lomnických strání

M: Arka z Lomnických strání

O: Výr z Krutého lesa

nar. 17. 7. 2006

výstava : Výborná, Res. Cac

zkoušky : PZ I. cena

nekompromisní ostrost na škodnou

Cita se narodila o prázdninách, a já jsem hned po nich nastoupil na Stření lesnickou školu v Hranicích, přes týden jsem býval na internátě a tak veškerý výcvik zbýval na víkendy a nebo jsem se domluvil s tátem aby mi pomohl přes týden když budu pryč. Dobré bylo to, že Citě stačilo ukázat co po ní chci  a šlo to samo. Stačí se na ni jen zamračit a hned ví že je něco špatně. Klidná, přítulná klidně by po sobě nechala šlapat i válet se a  při tom by neublížila ani kuřeti. V práci je neunávný dřič i teď (dnes už nedostává takový zápřah). Dříč a chytrost zdědila po Jiskře. Teď už ji beru jen na malý hon (říkám podívat se do společnosti) a nebo v bažantnici na vybrané leče. K lovu kun se naučila od Arky jelikož jsem je brával společně, zde je vidět že jablko nepadá daleko od stromu. Jen ty kuny loví víc pro sebe, připadá mi jak křížený bobr s norníkem, klacky lítají jen aby se k ní dostala. 

 

Dona z Lomnických strání

M: Cita z Lomnických strání

O: Fox z Koroptvárny

nar : 28. 5. 2010

výstava : Velmi dobrá

zkoušky : ZV I. cena, PZ I. cena

nekompromisní ostrost na škodnou

Donča, jak ji občas říkám. Zdá se jako by neuměla do pěti napočítat, ale zdání klame. Je to pěkný kvítko, je pro každou lumpárnu. Hodná, nejradši má drbání na krku. Na dvoře si hraje s holubama. Na honech pracuje pouze pro pána, její styl hledání je ideální na brokový dostřel. Nedivočí, pacuje svým tempem po celou dobu, krásně je poznat jak u toho přemýšlí. Nekompromisní ostrost na škodnou, nerozlišuje ji.

 

Edra z Lomnických strání

M: Dona z Lomnických strání

O: Gero z Entlova dvora

nar : 1. 4. 2017

výstava : Velmi dobrá

zkoušky : ZV I. cena - VÍTĚZ

Náš malý čertík, co bude dále se teprve ukáže. Zatím můžu říct, že má ráda bažanty. Velmi přítulná fenka, prostě celá ženská :-) Snaží se dělat vše poctivě, tak jak to má být, i když je vidět, že ta puberta občas taky vládne. Velice vázaná na svého pána, nedá bez něj ani ránu. Oba dva jsou na sebe hodně vázaní, Edra si na každém kroku hlídá svého přítele, jak v přírodě tak doma. Odejde - li taťka někam za dveře tak Edra čeká u dveří dokud se jí pán nevrátí, naopak táta si nedá na svoji Edrušku máknout, zkrátka je na nich obou vidět vzájemné silné přátelství, silný vztah jeden ke druhému. Do budoucna máme velké plány, ale uvidíme co bude, nikdo neví co bude zítra natož někdy dál.